Facebook Twitter Pinterest email tisk

Babské rady na oteklý krk - oteklý krk a štítná žláza

Oteklý krk a štítná žláza

Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.

Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.

Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.

Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).

Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.

Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.

Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů (roli ale hraje i jejich glykemická hodnota) naopak zrychluje metabolismus. Na základě změny poměrů makroživin v jídelníčku je možné nepřímo ovlivňovat i kvalitu fungování štítné žlázy.

Obsah antinutričních látek: Některé antinutriční látky (konkrétně skupina strumigenů, někdy také označována jako goitrogeny) mají schopnost narušovat funkci štítné žlázy a podporovat její zvětšení (pojem „strumigenní“ vychází z výrazu "struma"). Toto se děje skrze zablokování přísunu jódu do buněk, snížení produkce TSH (tyreotropního hormonu) nebo narušením funkce enzymu, který váže jód do hormonů produkovaných štítnou žlázou. Nejvíce strumigenů se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, zelí, růžičková kapusta, květák, špenát, tuřín), některých obilovinách (kukuřice, pohanka), semenech (len, piniové ořechy), luštěninách (fazole, sója a její produkty – mléko, tempeh, tofu) či v ovoci (jahody, hrušky, broskve). Obsah strumigenních látek v těchto potravinách je možné v určitém rozsahu snížit tepelnými úpravami. Konzumaci uvedených potravin by měli omezovat především jedinci postižení dysfunkcí štítnice, u zdravých lidí nehrozí zvýšené riziko nežádoucího ovlivnění funkce tohoto orgánu.

Prevence onemocnění štítné žlázy spočívá v racionální výživě s dostatkem jódu – denní potřeba tohoto prvku je 200 mikrogramů. Obzvláště je tento příjem důležitý u dětí, dospívajících a u těhotných či kojících žen.

Součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů je také vyšetření hodnot hladin hormonů štítné žlázy, proto je nezbytné tyto preventivní prohlídky řádně absolvovat a dodržovat případnou následnou léčbu dle doporučení lékaře. Tímto lze často předcházet zbytečným následným komplikacím zdravotního stavu.

Ačkoli má medicína 21. století k dispozici řadu moderních vyšetřovacích postupů, základem diagnostiky onemocnění štítné žlázy zůstává rozhovor s nemocným (odebrání anamnézy) a jeho tělesné vyšetření. Základním laboratorním vyšetřením při podezření na poruchu funkce štítné žlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) v krvi.

Sonografie je nezbytným doplňkem každého vyšetření štítné žlázy, umožňuje posoudit změny tkáně štítné žlázy – zobrazí autoimunitní zánět, uzly ve štítné žláze, posoudí prokrvení tkáně. Pomocí ultrazvuku lze zhodnotit velikost štítné žlázy a určit, zda se jedná o strumu (vole). Rovněž se dá určit eventuální přítomnost zvětšených lymfatických uzlin.

Léčení poruch štítné žlázy probíhá u většiny pacientů ambulantně. Dochází k pravidelným kontrolám a odběrům krve, na jejichž základě je upravováno dávkování předepsaných léků. Terapie hypotyreóz je spojena s pravidelným užíváním hormonu tyroxinu v tabletách a spočívá v přesném užívání takzvaných strumigenů. Při užívání těchto léků na úpravu funkce štítné žlázy je velmi důležité, aby bral pacient léky vždy ve stejnou dobu (nejčastěji ráno po probuzení) na lačno, zapil je dostatečným množstvím tekutin a užíval je v jinou dobu, než bere ostatní léky.

Zdroj: Babské rady na oteklý krk
Zveřejněno: 15.1.2019



SiteMAP